Shanta 1/2

28. prosince 2007 v 15:38 | Phoebe Esteban |  Povídky od Shana
Vánoce už jsou sice za námi, ale proč se k nim ještě na chviličku nevrátit:-) Tuhle Vánoční povídku napsal přímo Darren Shan - odehrává se v průběhu 3.dílu. A radši jí neberte moc vážně;-)
Btw na tomhle překladu nemám záslahy jen já - na 2.polovině pracovala Silmarilien;-)

"Pohni zadkem, ty fousatej lenochu!" vyjela paní Clausová a šťouchla svého manžela loktem mezi žebra."Je Štědrý večer!"
"Už?" zaúpěl Santa."Vždyť je to sotva pět minut, co jsem si lehnul." To byl Shantův každoroční zvyk - jakmile doručil dárky všem dětem na světě, skočil do postele a zůstal tam do příštího 24. prosince. V pravém rohu obří postele měl plasmovou televizi, na které mohl sledovat chování každého dítěte, stejně jako reprízy Buffy, přemožitelky upírů - a v levém rohu zabudovanou toaletu. Co se Shanty týče, tohle jsou všechny věci potřebné k životu. A když si je zabudujete do postele, proč se vůbec obtěžovat někam chodit?!
"Hni sebou, tlusťochu!" zavrčela paní Clausová a znovu do něj šťouchla prstem."Elfové už zabalili všechny hračky. Sobi mají plná břicha a jsou připraveni do akce - je pěkná mlha, takže letos vede Rudolf. Hodiny tikají, tak zvedni svůj obrovský chlupatý poďobaný -"
"Fajn!" odsekl Shanta, než to stihla doříct. Vystrčil nohy ven (ani se nenamáhal tím, že by si do postele sundaval boty nebo plášť) a zívnul."A nemohla bys to letos udělat ty?" zeptal se spíš jen tak, než aby skutečně očekával kladnou odpověď.
"Ale jistě, jestli jsi vážně tak unavený, drahoušku," souhlasila paní Clausová tak sladkým tónem, že její manžel zmateně (a podezíravě) zamrkal."Samozřejmě," řekla hlasitěji,"se budeš příštích dvanáct měsíců muset postarat o úklid a vaření - elfové se sami nenakrmí - a taky budeš muset každé ráno odházet sníh z příjezdové cesty..."
"Zatracení Elfové!" mručel Shanta."Zatracený Severní pól! Zatracené Vánoce!" Zarazil se a začichal - vzduchem se vznášel silný, nepříjemný zápach - pak nakoukl pod peřinou směrem k rohu s toaletou."Zatrcení rádoby-instalatéři!"
*
Shanta se ve vzduchu cítil o hodně lépe - letěl na svých saních vysoko nad zemí a vítr mu cuchal vlasy a vousy (i když to nebylo zrovna příjemné, když některý sob trpěl větry). Hodně si na Vánoce stěžoval, ale ve skutečnosti je zbožňoval. Ta radost při dávání dárků, pohled na nevinné spící děti, nespočet skleniček whisky a dortíků - báječné období!
Párkrát si na rozcvičku obletěl zeměkouli, a pak se vydal rozdávat dárky z pytle vzadu na saních. (Byl to kouzelný pytel, vevnitř mnohem větší než zvenku. Santu to napadlo při sledování jedné epizody Doctor Who.) Vepředu měl připevněný monitor se svým slavným seznamem. To byl nápad paní Clausové, a i když se tomu Shanta ze začátku bránil, teď to ocenil. Mohl při práci surfovat na internetu. Nikdy by ho nenapadlo, že má Sarah Michelle Gellar tolik stránek!
Seznam byl seřazený podle zemí a abecedy. Vedle hodných dětí byl smajlík, a když na ně Shanta kliknul, objevil se seznam jejich vytoužených hraček. Vedle jmen zlobivých dětí byl tmavý mrak. Ti žádné dárky nedostali - místo toho poslal Shanta komínem soba a ten nechal tomu spratkovi měkký, vlhký dáreček.
Čas pro Shantu neběžel stejnou rychlostí jako pro lidi - každá vteřina normálního času pro něj byla jako deset minut. Takže minuta lidského času byla deset hodin Shantovského času, a hodina lidského času byla pro Shantu jako šest set hodin (dvacet pět dní). Díky tomu dokázal za jedinou noc obletět celý svět. Na povídačkách, že cestuje rychlostí světla, nebylo nic pravdy - ve skutečnosti jeho sobové zřídkakdy letěli rychleji než padesát kilometrů za hodinu.
*
Po několika bilionech domů - a několika milionech skleniček whisky - přistál poněkud nevyrovnaný shanta na střeše, nervózně se zarazil a prohlížel si monitor. Ten chlapec se jmenoval Steve Leonard, ale většina lidí mu říkala Steve Leopard. I když byl na míle daleko od představy milého a vzorného dítěte, tento rok neporušil žádné pravidlo, takže musel dostat dárek. Shanta by radši letěl dál, ale pravidla jsou pravidla. Takže s povzdechem vytáhl požadovaný dárek a spustil se komínem.
"Už bylo načase," ozvalo se, když se Shanta škrábal z krbu.
Shanta se vylekaně otočil. Uklidnil se, když uviděl v křesle sedět Steva Leoparda se svým obvyklým pochmurným výrazem."Přece mě nemáš vidět!" ohradil se Shanta."Proč ještě nespíš?"
"Spím ve dne,"řekl Steve."Víte, musel byste počkat pěkných pár hodin, než si půjdu lehnout."
Shanta si povzdychnul. Jedno z pravidel znělo, že musel doručit všechny dárky za tmy, takže když byl někdo vzhůru celou noc, byla velká pravděpodobnost, že ho uvidí."Chceš ten dárek hned, nebo ti ho mám strčit pod stromeček?" zamručel. Nesnášel, když si ho někdo všimnul. Jen to podporovalo pověsti, že je skutečný. Shantovo největší přání bylo, aby na něj všechny děti na světě přestaly věřit. V tom případě by mohl jít do důchodu a celé dni se dívat, jak Buffy v minisukni bojuje s upírama.
"Dej mi to hned," řekl Steve a postavil se. Usmál se, když mu shanta podal balíček, ale byl to tak zákeřný úsměv, že se Shanta zachvěl. Steve bez jediného zaváhání otevřel balíček a vyndal jeho obsah - knihu s názvem "Upíři a jak je lovit - 17.vydání", malé, ale těžké kladivo, a sadu šesti kůlů s ocelovými hroty."Skvěle!" zasmál se spokojeně a položil knihu na poličku (a srazil šestnácté vydání), a pak pomalu přejížděl prstama po hrotech kůlů.
"Opatrně," varoval ho Shanta."Mohl by ses bodnout."
"Já ne," zavrčel Steve."Já z těch kůlů strach nemám - i když znám jeden páreček, který ano...."
Shanta si rozpačitě odkašlal."No, tak já asi půjdu. Ehm. Nechtěl bys příští rok nějakou počítačovou hru nebo CD místo -"
"Ne!" přerušil ho Steve."Chci 18. vydání příručky pro lovce, nové kladivo a další kůly. Spoustu kůlů."
"Dobře,"pokrčil rameny Shanta."I když se mi to zdá trochu morbidní..."
Vklouzl do komína a nechal chladného, děsivého chlapce se svou příručkou, kladivem a kůly... a temnými, hrozivými sny zbvrácené pomsty.
---------------------------
Od domu Steva Leonarda to byl jen kousek k domům Tommyho Jonese a Alana Morrise. KDysi to bývali dobří přátelé Steva, ale teď už se moc nesetkávali. Shanta za to byl rád - měl pocit, že mladý pan Leopard by mohl mít špatný vliv na všechny, kdo se budou zdržovat v jeho přítomnosti.
Tommy si přál to samé jako vždycky - rukavice na fotbal, míč, dres a poslední počítačovou fotbalovou hru - ale Alan měl zvláštní přání. Obvykle chtěl hračky, cédéčka, hry a tak dále. Ale tenotkrát chtěl vědeckou sadu. Shantovi se ten mladý Morris vždycky zdál trochu natvrdlý, tak ho překvapil (ale i potěšil) ten nový zájem. Možná není ta mládež tak úplně ztracená!
KDyž Shanta vytahoval sadu z pytle, všiml si něčeho zvláštního. Kouskem izolepy k ní byl přilepený časopis. Vědecký časopis, plný výrazů, z kterých šla Shantovi hlava kolem. Rychle ho prolistoval, až narazil na stránku s ohnutým rohem. KDyž si přečetl první odstavec, uvědomil si, že je to článek o klonování.
"Divné přání," zamumlal. Napadlo, že by se mohl vrátit zpátky k sáním a ještě to zkontrolovat - strašně nerad dělal chyby - ale v tu chvíli uslyšel v hlavě podivný hlas.
"Prostě nech ten časopis tam, kde je, ty tlustý, hloupý klaune," zasyčel ten hlas. Shanta vyděšeně zamrkal.
"T-ten h-h-hlas z-z-znám,"zakoktal se Shanta. "Ale odkud...?"
"Před mnoha lety jsi mi nechal jedny hodinky," zasmál se hlas."Ve tvaru srdce."
Shanta vytřeštil oči a vzal do ruky časopis. Chtěl ho roztrhat na kousíčky - žádný dárek od tohohle podvodníka nemohl přinést Alanovi žádné dobro. Ale jakmile sevřel lesklý papír, hlas v jeho hlavě vydechl a vymazal všechny vzpomínky na rozhovor společně se shantovým strachem a pochybami.
Shanta tam ještě chvilku postával a snažil se rozpomenout, co mu ještě před chvilkou přišlo tak důležité. Kdyžho nic nenapadlo, pokrčil ramenama, uhladil stránky časopisu a vlezl zpátky do komína. Když znovu popadl otěže, zachvěl se, jako by se mu právě někdo prošel po hrobě. Někdo ve vysokých, žlutých holinkách....
----------------------------
Další na řadě byl dům Shanů, kde spala malá Annie shanová, zavrtaná pod dekou, a chrápala jako medvěd. Shanta se smutně usmál, když si všiml panenky, se kterou spala - panenka s tmavými vlasy a hnědýma očima, která vypadala jako její "ztracený" bratr Darren. (Annie a její rodiče si mysleli, že je Darren mrtvý, i když Shanta o tom věděl své.)
"Kéž bych ti mohl říct pravdu," povzdychl si a položil dlaň na její horkou tvář. "Ale já se do těchto věcí míchat nemůžu." Znovu si povzdychl a vložil dárek - další panenku, která ještě víc připomínala bratra, kterého milovala a který jí tak scházel - do ponožky na posteli. Pak se otočil k odchodu.
Koutkem oka zahlédl pohyb u záclony. Vyrazil a chytil velkého neškodného pavouka."Budeš muset jít se mnou, dámo,"řekl Shanta a strčil si pavouka do kapsy; chtěl ho pustit venku."Annie pavouky zrovna moc nemusí - kdyby se probudila, rozmáčkla by tě a vřískala by celé hodiny. Má to co dělat s jejím bratrem..."
----------------------------
O pár hodin později musel Shanta navštívit další pochmurnou domácnost - dům Grestových. Bývala to šťastná, živá domácnost, dokud se jedno z jejich dětí (veselý, upovídaný Sam) nestřetlo s Vlčím mužem. Rodina se z toho pomalu začínala dostávat, ale nebylo to snadné.
Minulé Vánoce si děti přály obvyklou směsku hraček, panenek a her - Shanta to znudeně doručil - ale letos se shodli, že by chtěli všichni jeden společný dárek. Tak bláznivá přání Shanta obvykle ignoroval, ale protože mu bylo té rodiny líto, rozhodl se udělat výjimku.
"No tak,"řekl a strčil ruku do pytle."Pojď ven. Vytáhl malé, huňaté, zmatené zvířátko, jedno z původních obyvatelů Severního pólu - polární medvídě. Grestovi měli spoustu zvířat - psy, kočky, zlaté rybičky, kozu a další - ale vždycky si přáli něco extra, něco, co se nikde sehnat nedá.
Shantovi elfové se tajně vplížili mezi lední medvědy a několik měsíců tam žili v přestrojení, aby vybrali správné mládě - to, které moc nevyroste a nebude tak divoké - a nakonec nalezli sirotka, který přesně vyhovoval."Buď hodný," zašeptal Shanta a položil medvídě ke stromečku. "Neudělej nepořádek na koberci." Medvídek se podíval na muže v červeném plásti a šťastně zakňučel.
"No jo!" řekl Shanta a zarazil se."Málem bych zapomněl..." Vrátil se k medvědovi a připnul mu kolem krku jmenovku. Červenými písmeny tam byla napsána zpráva, která, jak Shanta doufal, vyčaruje úsměv na rtech Grestových dětí."Dobře se o něj starejte. Jmenuje se SAM."
---------------------------------
Shanta pokračoval. Nechával za sebou různé země a domy, a vypil hotové jezero alkoholu. Shanta se nikdy neopil - mohl by vypít všechnu whisky na světě a stejně by zůstal střízlivý - ale celkem ho to rozveselilo a začal sobům zpívat (sprosté verze klasických Vánočních koled). Nejbližší sobi jen otáčeli oči v sloup, naopak Rudolf - letěl vepředu a koledy skoro neslyšel - se jen usmál a soustředil se, aby bezpečně proletěl mlhou.
Pozdě v noci, když už měl většinu za sebou, zastavil Shanta v lese. Sobi měli hlad a potřebovali se najíst. Shanta vytáhl žrádlo ze svého pytle a šel se projít, aby si protáhl nohy a zalil pár keříků. Zrovna když se chtěl vrátit, zaslechl uprava nějaké sténání. Zvědavě se tam připlížil a uviděl ohromného vousatého muže,jak spí pod keřem (naštěstí pod jedním z "nezalitých" keřů, a chvěl se zimou.
Shanta si prohlížel jeho tvář a snažil se vzpomenout si na jeho jméno. Ten muž se schoulil a ze spaní zakňoural,"Mé ruce! Mé ruce!"
Shanta se zamyslel a podle hlasu ho poznal. I když neznal jeho pravé jméno, v dětství mu říkali Regáč Vegáč.
"Ten chudák vypadá, jako by za sebou měl těžké období,"zamumlal Shanta (když děti vyrostly a přestaly v něj věřit, mazal je ze své databáze)."A býval tak hodný. Slušný kluk, zajímal se o životní prostředí."
"Mé ruce! Mé ruce!" zasténal znovu Regáč Vegáč (i když si radši nechával říkat Ervé).
Shanta mu neviděl na ruce - měl je zachumlané pod kabátem - ale pomyslel si, že je musí mít úplně modré zimou."Už vím," zaradoval se."Nechám mu tu malý dáreček - něco, co ho potěší, až se probere."
Rychle se vrátil k sáním pro pár tlustých rukavic, které pak položil do sněhu vedle spícího muže. Usmál se v přesvědčení, že udělal dobrý skutek. Když odcházel, napadlo ho:"Kéž bych tu mohl ráno být, abych uviděl jeho výraz ve chvíli, kdy si všimne těch rukavic..."
---------------------------
Další zastávka - Circo Mostruoso. Spoustu z pracovníků a účinkujících Vánoce neslavilo - každou noc měli život plný zázraků a magie - ale některé děti poslaly Shantovi dopis. Zaparkoval vedle obrovského stanu, popad několik pytlů s hračkami a knihami a začal obcházet dodávky. Cestou narazil na pana Topola a Pupkedua, a trochu se s nimi zapovídal. S panem Topolem byli dobří přátelé, ale Rhamuse potkal poprvé - ten byl přirozeně zvědavý a ptal se na spoustu detailů ohledně Shantovy práce a síly. Ti dva toho měli spoustu psolečného, zejména lásku k biskupským chlebíčkům a whisky!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 shadow shadow | 28. prosince 2007 v 15:42 | Reagovat

=)

2 Toren Toren | Web | 28. prosince 2007 v 15:54 | Reagovat

To je suppeer vánoční povídečka....děkujíííííííí vám dvěmaa

3 líza líza | 28. prosince 2007 v 17:26 | Reagovat

To se mi děsně líbí.   =)

4 Kiriki Kiriki | Web | 28. prosince 2007 v 17:29 | Reagovat

Lol, tak to je nářez XD

5 Kaaaja Kaaaja | Web | 28. prosince 2007 v 18:07 | Reagovat

To je síííla. :D Silně to konkuruje Svlíkacímu pokeru, i když na zpívajícího Vaneze nikdo nemá. :D

6 tarantule tarantule | Web | 28. prosince 2007 v 21:25 | Reagovat

Wow to je super :D takovádle povídka a stím Santou a jeho ženou to nemá chybu :D

7 Angeler Angeler | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 21:24 | Reagovat

Mno huste az na ten cas kdyz ubiha jemu pomaleji a jim rychle tak by ho ani nevideli natoz si s nim povidali jako steve.

8 katzenka katzenka | Web | 2. ledna 2008 v 22:41 | Reagovat

to je dobry:D jak tam sou ty postavy sna dostanou dárek i další:D

9 lady upiris lady upiris | 9. května 2009 v 19:36 | Reagovat

ze steva sem málem omdlela strachy, nesnášim všechno co sovisí s lovcema upírů!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

10 laira laira | 4. července 2009 v 12:51 | Reagovat

annie chrápe?shan se ve chrápání dost vyžívá(gavner,annie,evana,vadža a mnoho dalších)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.