6 - 7.kapitola

28. října 2006 v 11:38 | Querida |  6. díl - Upíří kníže
Uplynulo pár dalších dní. Byl jsem tak nadšený, že jsem naživu, že jsem si užíval každou chvíli. Skoro úplně jsem se uzdravil, i když mě ještě trochu trápily modřiny. Vrátila se mi síla. Byl jsem plný elánu a trpkosti (to říkával táta; ani nevím, co to znamená), celý dychtivý po postupu.
Sotva jsem si všímal zimy. Pomalu jsem si zvykl na štiplavý vítr a ledový sníh. Občas jsem se chvěl při extra silném větru, ale většinu doby jsem se cítil jako součást přírody, když jsem byl nahý jako divocí vlci.
Když jsem byl na nohou, byl jsem akceptován jako plnohodnotný člen smečky, a účastnil jsem se lovů - protože jsem byl rychlejší než vlci, vážili si mé pomoci. Pomalu jsem se dostával do jejich myšlení a komunikace. Nemohl jsem číst jejich myšlenky, ale většinou jsem tušil, na co myslí - podle toho, jak hrbí ramena, rozšiřují či zúžují panenky, nastraží nebo svěsí uši nebo ocas,vrčí nebo štěkají nebo kňučí.Když na lovu chtěl Šmouha nebo kterýkoliv jiný vlk, abych šel doleva nebo doprava, prostě se podíval a a cukl hlavou. Když vlčice chtěla, abych si hrál s vlčaty, něžně zavyla, a já věděl že mě volá.
Na druhou stranu se mi zdálo, že vlci rozumnějí všemu, co říkám. Sotva jsem mluvil - slova nebyly potřebná - ale kdykoliv jsem to udělal, naklonili hlavu na stranu a bedlivě naslouchali, pak odpověděli štěknutím nebo nějakým gestem.
Hodně jsme se stěhovali, to je pro vlky běžné. Očima jsem hledal Upíří Horu, ale ani jsem ji nezahlédl. To mě mátlo - důvod, proč se tu vlci sešli bylo zdržovat se kolem Hory a živit se zbytky, které jim upíři nechávali. Rozhodl jsem se na to Šmouhy zeptat, i když jsem měl pocit, že mou otázku nepochopí nebo neodpoví. K mému údivu, když jsem zmínil Upíří Horu, naježil srst na krku a zavrčel.
"Vy tam nechcete jít?" zamračil jsem se."Proč ne?"Šmouha jen znova zavrčel. Když jsem nad tím přemýšlel, muselo to být vampýrama.Vlci museli vědět o fialových útočnících, nebo prostě vycítili nebezpečí a drželi se od hory dál.
Musel jsem s vampýrama něco udělat,ale myšlenka na návrat do Hory mě děsila. Bál jsem se, že mě upíři zabijou, než dostanu šanci říct jim něco o vampýrech. Nebo by si mohli myslet, že lžu, a moje slovo by prohrálo proti Kurdovému. Jistě že jsem se musel vrátit, ale co nejvíc jsem to odkládal a namlouval jsem si, že na tu cestu ještě nejsem úplně v pořádku.
Moje tři zlomené prsty se uzdravily. Ošetřil jsem si kosti, co nejlépe to šlo - dost to bolelo! - a svázal jsem si je listy a dlouhou trávou. Palec na pravčce pořád divně trčel a bolel, když jsem s ním hýbal, ale skoro jsem to necítil.
Když jsem nelovil nebo si nehrál s vlčaty, hodně jsem přemýšlel o Gavnerovi. Sevřel se mi žaludek, kdykoliv jsem si vybavil jeho smrt, ale nemohl jsem nad tím přestat přemýšlet. Ztráta přítele je strašná, tragická věc, zvlášť když se to stane z ničehonic, bez varování.
Co mě na tom fakt zhnusilo bylo, že se to stát nemuselo. Kdybych neutíkal, nebo nevěřil Kurdovi, nebo kdybych zůstal a bojoval s Gavnerem - byl by naživu. Není to fér. Nezasloužil si zemřít. Byl to odvážný, věrný a srdečný upír, a skvělý přítel.
Občas když jsem nad ním přemýšlel, naplňovala mě zášť a přál jsem si, abych býval vzal ten nůž a Kurdu zabil, i když by to znamenalo mojí vlastní smrt v rukou vampýrů. Občas mě přemohl smutek a já si schoval obličej do dlaní a brečel jsem, přemýšlel jsem, co přimělo Kurdu udělat tak strašnou věc.
Vlci byli mým chováním zmateni. Pro své mrtvé moc dlouho netruchlili. KDyž ztratili společníka nebo vlče, chvíli smutně vyli a pak se vrátili k obvyklému životu. Nerozumněli mým výkyvům nálady.
Šmouha mě vzal ten večer na lov, aby mě potěšil. Normálně jsme samio lovit nechodili,ale smečka se připravovala na noc, tak jsme vyrazili bez nich.
Bylo skvělé být na vlastních nohou. Nevýhoda běhu se smečkou je organizace - když uděláte špatný krok a zkazíte lov, chovají se k vám s neúctou. Když jsme byli sami se Šmouhou, mohli jsme se hnát po libosti a kam jsme chtěli. Nezáleželo, jestli něco chytíme - byla to zábava, ne sport.
Stpovali jsme pár mladých, rozpustilých sobů. Nečekali jsme, že bychom je mohli chytit, ale byla zábava je honit. Myslím, že to na nás poznali, protože se najednou otočili, rozběhli na nás a oklikou utíkali dál. Běželi jsme za nima asi čtvrt hodiny, když se dostali na kopec a zastavili se, aby zavětřili. Vyběhl jsem za nima, ale Šmouha zavrčel a stáhl mě zpátky.
Zastavil jsem se a přemýšlel jsem, co se děje. Šmouha stál a nasával jako sobi. Když se otočili a vyrazili pryč, podrazil mi hlavou nohy a zavedl mě do blízkých keřů. Rychle jsem ho následoval, věřil jsem jeho skvělým smyslům. Našli jsme keř, který nám zajišťoval výhled na kopec, a zalehli jsme.
Uplynula minuta. Dvě. Pak se na kopci objevila postava. Moje oči byly dobré jako dřív a já vzdálenou postavu poznal hned - pan Hroozley!
Nadšeně jsem si stoupal a otevřel jsem pusu k pozdravu. Šmouhovo dlouhé zavrčení mě zarazilo. Měl ocas mezi nohama, přesně jako kdykoliv, kdy byl vystrašený. Rád bych šel pozdravit starého přítele, ale bylo mi jasné, že by se tak Šmohua nechoval bezdůvodně.
Ležel jsem vedle vlka a upíral jsem oči na kopec, a brzo jsem pochopil jeho strach: za panem Hroozleym pochodovalo pět dalších upírů, a úplně vzadu s ostrým, naleštěným mečem šel budoucí kníže a zrádce - Kurda Smolt!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | Web | 28. října 2006 v 21:58 | Reagovat

Co dál?Co dál?

2 Melde Melde | 29. října 2006 v 7:41 | Reagovat

kdy bude další pokračování? Je to hrozně napínavé.

3 Dee Dee Dee Dee | Web | 30. října 2006 v 19:36 | Reagovat

To jo, přece nezajali Lartena??!! béé :'(

4 lyra lyra | Web | 4. listopadu 2006 v 15:40 | Reagovat

Tak teď už je to napínavý!!!8D

5 Niky Niky | 29. března 2007 v 19:12 | Reagovat

To asi dělaj naschvál!

6 Nekde Nekde | E-mail | 25. června 2007 v 17:44 | Reagovat

Debil jeden Kurdovata :D

7 Esta Esta | 10. dubna 2008 v 15:05 | Reagovat

To je takovej kryplík ten Kurda, normalne ja ho dostat do ruky, tak bych ho snad zabila, smejd jeden hnusnej osklivej, nemam ho rada.. nee.. je to fuj a ohanvnej hnusnej ne.. ae zase ve ctyrce me prekvapilo ze chtel darrenovi na konci pomoct, ae stejne ho nesnasim, kdyz mi pobodal Gavnera :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.