6 - 1.kapitola

22. října 2006 v 8:28 | Querida |  6. díl - Upíří kníže
Temnota - zima - vířivá voda - řev jako od tisíce lvů - točení se dokola a dokola - ruce kolem obličeje, abych si ho uchránil - skrčení nohou, abych byl menší, méně zranitelný.
Hodilo mě to proti spletenci kořenů - pevné uchopení - kluzký - mokré kořeny jsou mrtvé prsty, chňapají po mě - rychle dýchám - zase se chytám - snažím se bojovat - kořeny mi vyklouzávají - smetlo mě to pryč.
Převaluju se znova a znova - praštil jsem se do hlavy o kámen - vidím hvězdy - skoro jsem omdlel - snažím se držet hlavu nahoře - vyplivl jsem vodu z pusy, ale víc mi jí tam nateklo - cítím se, jako by mě proud polykal.
Proud mě hází proti zdi - ostré kameny mě škrábají do stehen a břicha - ledová voda otupuje bolest - zastavuje krvácení - náhlý pád - klesám do hlubokého jezírka - dolů, dolů, dolů - drží mě tam síla padající vody - panika - nemůžu se dostat nahoru - topím se - jestli se z toho brzo nedostanu, tak...
Nahmátnu nohama zeď a odkopnu se dopředu - proud mě táhne nahoru a pryč - proud je tu mírný - spoustu místa mezi vodou a stropem jeskyně - můžu se vynořit a nadechnout - ledový vzduch, bodá mě do plic,ale s nadějí ho hltám.
Proud se dostávál do něčeho, co mi připadá jako velká jeskyně.Z druhého konce se ozývá hukot; voda tam musí prudce klesat. Nechávám se dotáhnout k jedné straně, než se dostanu ke spádu. Potřebuju si odpočinout a nadýchat se vzduchu. Jak v temnotě blízko zdi šlapu vodu, něco mě chytá za holou hlavu. Připadá mi to jako větvičky. Chňapnu po tom, abych se něčeho chytil,a pak si uvědomuju, že to nejsou větvičky - jsou to kosti!
Moc unavený, aby mě to vyděsilo, chytám kosti a držím se jich jako záchranného kruhu. Zhluboka dýchám a zkoumám kosti prsty. Nahmatám zápěstí, celou ruku, tělo, hlavu: celou kostru. Pramen byl dřív využívám ke zbavování se mrtvých upírů. Tenhle se tu musel zachytit a uhnívat celá desetiletí. Poslepu se snažím najít další kostry, ale žádné tu nejsou. Přemýšlím, kdo byl ten upír, kdy žil, jak dlouho už tu je. Musí to být strašné, být zachycen v takovéhle jeskyni, žádný pohřeb, žádné místo k odpočinku.
Zatřepu kostrou v naději, že se mi podaří jí uvolnit. Jeskyně se naplní vysokými zvuky a pleskáním. Křídla! Desítky nebo stovky párů křídel! Něco mi narazí do obličeje a zachytí se mi to u levého ucha. Škrábe to a štípe. Vyjeknu, odtrhnu to a odplesknu pryč.
Nic nevidím, ale cítím znepokojené tvory létající tvory kolem mě. Další srážka. Tentokrát to chytnu a ohmatám - netopýr! Jeskyně je plná netopýrů. Musí tu mít hnízdo, někde na stropě. Zvuk, jak jsem třásl kostlivcem je musel vyrušit, a tak vyletěli.
Nepanikařím.Nezaútočí na mě. Jsou jen vyděšení a brzy se uklidní.Pustil jsem toho, kterého jsem chytil, a on se připojil ke svým druhům nahoru. Po pár minutách je hluk pryč a netopýři se vrací do hnízd. Ticho.
Přemýšlím, jak se dostávají z a do jeskyně.Na stropě musí být díra.Na chvíli jsem snil, že bych jí mohl najít a vyšplhat do bezpečí, ale moje ochromené prsty tyhle myšlenky rychle ukončily. Nemůžu šplhat, i kdybych tu prasklinu našel a byla by pro mě dost velká.
Zase jsem začal přemýšlet nad kostrou. Nechci jí tu nechat. Trhám za ní, tentokrát opatrněji. Nejdřív se nehýbe - je zaklíněná napevno. Pevněji se chytnu a zatáhnu znova. Uvolní se, zničeho nic, a spadne na mě, táhne mě pod vodu. Voda mi vnikne do hrdla. TEĎ panikařím! Kostra leží na mě, táhne mě dolů Utopím se! Utopím se! Uto -
Ne! Přestaň panikařit. Používám mozek. Obejmu kostru a otočím se s ní. Funguje to! Teď je kostra dole a já nahoře. Vzduch nádherně chutná. Zase mi začně bít srdce. Pár netopýrů zase krouží nahoře, ale většina je v klidu.
Pouštím kostru a pomocí nohou jí nasměruju doprostřed jeskyně. Cítím, jak si jí bere proud, pak je pryč. Chytám se zdi, šlapu vodu, dávám kostře čas, aby odplavala. Zatímco čekám, přemýšlím: byl to dobrý nápad, uvolnit kostru? Pěkné gesto, ale jestli se zachytí za kameny vepředu a zablokuje mi cestu...
Moc pozdě na obavy. Měl jsem na to myslet dřív.
Moje situace je zoufalá. Je šílené myslet, že bych se z toho mohl dostat živý. Ale nutím se myslet pozitivně: dostal jsem se takhle daleko, a ten proud se musí někde zmírňovat, dřív nebo později. Kdo říká, že se nedostanu až na konec? Věř, Darrene, věř...
Klidně bych se tu držel navždy - je snadnější se držet a umřít na podchlazení - ale chci se pokusit o svobodu. Nakonec jsem přinutil prsty pustit se břehu. Dostávám se doprostřed proudu. Chytá mě a drží. Zrychluju - konec - řev nabývá na síle - voda zrychluje - prudce padá dolů - jsem pryč.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 marx marx | 22. října 2006 v 11:00 | Reagovat

huste

2 Dee Dee Dee Dee | Web | 22. října 2006 v 12:48 | Reagovat

No paráda! to s tou kostrou...ehm, no to bylo gesto..

3 Melde Melde | 22. října 2006 v 13:15 | Reagovat

super

4 Janča Janča | Web | 22. října 2006 v 15:18 | Reagovat

Sjupr

5 X.fad X.fad | 22. října 2006 v 17:08 | Reagovat

:-)

6 Tigie Tigie | 23. října 2006 v 16:01 | Reagovat

No není Darren gentleman? Nejdřív kostra a až potom on... :-) Rychle piš a překládej, nemůžu se dočkat, až to bude pokračovat

7 Jacqueline Jacqueline | E-mail | Web | 10. listopadu 2006 v 17:45 | Reagovat

drfný!

8 Andy Andy | 10. listopadu 2006 v 19:09 | Reagovat

tohleto je fakt super. ted sem docetla zkoušky smrti.... a uz sem se nemohla dockat dalsiho dilu. tak sem hrozne rada, ze tahle stránka existuje a ze je nekdo, kdo je ochoten to takhle prelozit. ja osobne bych na to nemela nervy... :)

9 denissa denissa | 31. prosince 2006 v 15:40 | Reagovat

čauky je to supr že se někdo zajímá o darrena a jeho knížky já je osobně miluju vědšinou se nemužu dočkat dalšího dílu a tady jsou 6,7,8které jsme nemohla sehnat tak si to přečtu tady

10 pavelp pavelp | 1. ledna 2007 v 16:14 | Reagovat

děkuju za to že existuje phoebe :-D

11 dada dada | 29. ledna 2007 v 19:24 | Reagovat

čauky lidi!!  NAPROSTO souhlasíím s denissou já jsem na tom stejně a velký DÍK tomu kdo to založil!!!! jsem ráda že mi konečně někdo rozumí a zná ho!!!

PS: já jsem taky Denisa :-D

12 Akira Akira | Web | 22. února 2007 v 10:39 | Reagovat

fakt hustý :-D

13 soldy soldy | 27. února 2007 v 17:54 | Reagovat

tak to je hafco husty

14 Aryus Aryus | 28. února 2007 v 14:17 | Reagovat

super

15 Cathyn Cathyn | Web | 10. dubna 2007 v 15:42 | Reagovat

Fakt super!!!

16 enkelinkiskanka enkelinkiskanka | Web | 23. dubna 2007 v 14:08 | Reagovat

moc dekuju tomu kdo to tu zalozil :o)) jen mam drobnou pripominku... kostry drzej u sebe??? ja mela vzdy za to ze se rozpadnou na jednotlivy kosti...

17 varadi007 varadi007 | 4. července 2007 v 18:42 | Reagovat

fact mocc thx za suppr strááánku...

18 Terezka Terezka | 23. března 2008 v 12:17 | Reagovat

mnoo hej fuckt pocta že se o to někdo zajímá mocik kuju 5 třídě kdy sem si obědnlala první díl další díly sem přečetla za jeden den za pět a půl hodiny ale po těch zkouškách se přece doplazil někam do témístnosti neee?!? tam kde o to m diskutovlai to mi am nějak chybí ale tak nefa hlavně že to tu je ♥☺ jo jkdyžtak toto je mje icqko ☺ 459 943 875

19 fanousek fanousek | E-mail | 27. června 2009 v 19:21 | Reagovat

to co je tady napsany tak to je primo opsane z te knihy?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.