5 - 5.kapitola

7. října 2006 v 13:10 | Querida |  5.díl - Zkoušky smrti
Strašně jsem se klepal, když jsem se druhý den ráno vzbudil. Musel jsem spát minimálně patnáct hodin!Vanez tam byl a hned mi popřál dobré ráno. Podal mi malou skleničku tmavé tekutiny a pobídl mě, ať se napiju.
"Co to je?" zeptal jsem se.
"Brandy," řekl. Ještě jsem to nikdy nepil.Po prvním loku, při kterém jsem se strašně šklebil jsem zjistil, že mi to docelá chutná."Uklidni se," smál se Vanez, když jsem vypil skleničku skoro na jeden zátah."Vždyť se opiješ!"
Položil jsem skleničku a zakřenil jsem se.Pak jsem si vzpomněl na Zkoušky."Udělal jsem to," vyskočil jsem."Já našel cestu ven!"
"Jistě že jo," usmál se."Bylo to jen tak tak.Byl jsi tam přes dvacet minut.Musel jsi do cíle doplavat?"
"Jo," řekl jsem a přesně jsem mu popsal celou cestu.
"Zachoval jsi se perfektně," řekl Vanez, když jsem skončil."Mozek, síla a štěstí - žádný upír dlouho nevydrží bez správně vyrovnaného použití všech těhle aspektů."
Vanez mě dovedl do Síně Khledona Lurta, abych se najedl. Upíři začali tleskat, když si mě všimli, a všichni mi tvrdili, jak jsem si vedl skvěle. Choval jsem se skromně, ale uvnitř jsem se cítil jako hrdina.Harkat Mulds se ozval, až když jsem do sebe házel pátý krajíc chleba a třetí misku netopýřího vývaru."Jsem....rád.....žes přežil,"řekl jednoduše.
"Já taky," zasmál jsem se.
"Sázení...proti tobě...ustalo...když jsi...uspěl....první Zkoušku. Víc upírů....teď....sází že...vyhraješ."
"To rád slyším. Vsadil jsi něco ty?"
"Nemám nic...na vsazení," řekl."Kdybych mě....vsadil ...bych."
Zatímco jsme si povídali, kolem nás se začala šptandou šířit zpráva, která mnohé upíry rozrušila. Snažil jsem se poslouchat, a zjistil jsem, že jeden ze zbývajícíhc upírů dorazil dnes před svítáním a hned šel říct knížatům o stopě po vampýrech, kterou potkal cestou k Hoře.
"Možná je to ten samý vampír, kterého jsme potkali i my," nadhodil jsem a řekl jsem o tom mrtvém vampýrovi.
"Možná," zamumllal nejistě Vanez."Na chvíli tě tu nechám.Zůstaň tu. Nebudu pryč dlouho." Když se vrátil, vypadal zamyšleně."Ten upír byl Patrick Goulder,"řekl."Přišel po úplně jiné cestě, a ty stopy byly čerstvé. Je téměř jisté, že to byl jiný vampýr."
"A co to znamená?"
"Nevím," přiznal Vanez."Ale dva vampýři na cestě k Upíří Hoře, to je sotva náhoda.A když k tomu přidáš Harkatovu zprávu o pánovi vampýrů, vůbec to nevypadá příznivě."
Přemýšlel jsem nad Harkatovým poselstvím a nad tím, jak před dávnými časy pan Sudd předpověděl, že pán vampýrů povede vampýry proti upírům a zničí je. I když jsem měl na starosti spoustu jiných věcí - moje Zkoušky ještě zdaleka nebyly u konce - bylo těžké ignorovat hrozbu pro celý upíří klan.
"Ale stejně," řekl Vanez."Co vampíři dělají nás vlastně vůbec nemusí zajímat. Musíme se soustředit na Zkoušky. Zapomeneme na všechno ostatní a pokusíme se vytěžit co nejvíc z přípravy."
Ale i když jsme se ze všech sil snažili tomu tématu vyhýbat, zvěsti se kolem nás šířily celý den a moje úspěchy předešlé noci byly přesunuty na vedlejší kolej - nikoho nezajímaly osudy obyčejného poloupíra, když budoucnost celého klanu vězela na ostří nože.
---------------------------------------
Skoro nikdo nám nevěnoval pozornost, když jsme se za soumraku odebrali ke knížatům. Pár si jich dalo ruku před obličej a udělali prstama to znamení, když postřehli fialovou vlajku. Čekali jsme dlouho, než nás knížata přijala - museli prodiskutovat s generáy, kolik vampýrů by se ještě mohlo potulovat kolem. Kurda se postavil za své ztracené spojence.
"Kdyby na nás chtěli zaútočit," tvrdil,"tak by to udělali, zatímco bychom byli na cestě, když jsme přicházeli jako jednotlivci nebo ve dvojicích."
"Možná na nás chtějí zaútočit, až se budeme vracet," odsekl někdo.
"A proč by měli?" namítl Kurda."Ještě nikdy nezaútočili. Tak proč by měli teď?"
"Možná proto, že jim to nakázal Pán Vampýrů,"navrhl starý generál, a síní se rozběhl šepot.
"To ne!" vykřikl Kurda."Já těm starým legendám nevěřím.I kdyby byly pravdivé, pan Sudd tvrdí, že ta noc je na dosah - ne přímo nad náma."
"Kurda má pravdu," řekl Paris."a navíc, zaútočit na nás o samotě, až půjdeme z Rady nebo na Radu, to by bylo zbabělé, a vampýři najsou zbabělci."
"Tak proč tu jsou?" namítal někdo."Co tu chtějí udělat?"
"Jo možné," řekl Kurda,"že se přišli setkat se mnou."
Všichni přítomní upíři na něj zírali.
"A proč by to měli dělat?" zeptal se Paris.
"Jsou to moji přátelé," povzdechl si Kurda."Nevěřím těm mýtům o Pánovi Vampýrů, ale hodně vampýrů ano,a trápí je to stejně jako nás - nechtějí válku o nic víc než my.Je možné, že pan Sudd poslal zprávu i k nim,a pár jich přišlo varovat mě, nebo probrat nastalou situaci."
"Ale Patrick Goulder nemohl najít druhého vampýra,"řekl Mika."Jestli je stále naživu, proč tě ještě nekontaktoval?"
"Jak?" zeptal se Kurda."Vampýr nemůže nakráčet k bráně a dožadovat se mě. Zabili by ho, hned jak by ho uviděli.Jestli je to opravdu posel, pravděpodobně čeká někde poblíž v naději, že mě zastihne, až budu odcházet."
Hodně upírům to dávalo smysl, ale ostatním to přišlo jako hloupost - představa vampýra, jak se touto cestu snaží pomoct upírům - a diskuze se rozběhla znovu a v síni to vřelo ještě několik hodin.
Pan Hroozley toho během diskuze řekl jen málo.Prostě tam jen seděl, pečlivě naslouchal a přemýšlel. Byl do toho tak zabraný, že si ani nevšiml mého příchodu.
Konečně, když se to tam trochu uklidnilo, si Vanez pohovořil s jedním strážným, který mu uvolnl místo, aby mohl něco zašeptat Parisovi (do zdravého ucha, to druhé mu před lety uřízli).Paris kývl a pak zatleskal, aby byl klid."Přehlédli jsme naši povinnost, přátelé,"řekl."Novinky o vampýrech jsou znepokojující, ale nesmí zasahovat do povinností Rady. Je tu jeden mladý poloupír, pro kterého je každá vteřina drahá. Můžu požádat o chvilku strpení, abychom se postarali o jeho záležitosti?"
Upíři se posadili na svá místa a Vanez mě dovedl dopředu.
"Gratuluji k překonání tvé první Zkoušky, Darrene,"řekl Paris.
"Děkuju," odpověděl jsem potichu.
"Jako ten, kdo se nikdy nenaučil plavat, mám extra důvody obdivovat tvůj úspěch,"řekl Šíp, svalnatý a potetovaný kníže."Kdybych se ovitl ve tvé pozici, nevyvázl bych z toho se zdravou kůží."
"Vedl sis skvěle, mladý Shane," souhlasil Mika."Dobrý start je polovina úspěchu.Ještě máš před sebou dlouhou cestu, ale jsem ochotný uznat, že jsem se v tobě možná spletl."
"Rádi bychom si poslechli víc o tvých příbězích v bludišti, kdyby byl čas," povzdechl si Paris,"ale budeš si ten příběh muset schovat pro jinou příležitost.Jseš připraven na vylosování další zkoušky?"
"Jsem."
Přinesli sáček očíslovaných kamenů. Když ho zkontrolovali, sáhl jsem dovnitř a vytáhl jsem si jeden u dna."Dvacet tři," zavolal strážný."Cesta Jehel."
"Myslel jsem, že Zkoušek je jen semnáct,"zamumlal jsme Vanezovi.
"Sedmnáct pro tebe," souhlasil."ale celkem jich je přes šedesát.Spoustu jich vyřadili, protože není možné je provést - jako jáma s hady - a ostatní vyřadili, aby zbyly jen ty vhodné tvému věku a rozměrům."
"Je to těžká Zkouška?"
"Lehčí než Vodní bludiště," řekl."A tvá výška bude výhodou. Vlastně je to to nejlepší, v co jsme mohli doufat."
Knížata prozkoumala kámen, pak ho položili vedle a popřáli mi hodně štěstí. Odbyli mě trochu úsečně, ale já rozumněl jejich obavám a nevadilo mi to.Když jsme s Vanezem odcházeli, zaslechl jsem, jak se zase začli bavit o nástupu vampírů, a vzduch v síni byl skoro tak nepříjemný jako voda v bludišti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lexa lexa | 24. září 2009 v 17:58 | Reagovat

sem zvedavy na cestu jehel :D URCITE TO BUDE DRSNE!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.