5 - 16.kapitola

15. října 2006 v 9:53 | Querida |  5.díl - Zkoušky smrti
Už jsem se dřív dostával z pořádné kaše, ale tentokrát mi došlo štěstí. Byl jsem vydán na milost a nemilost divočákovi, a moc dobře jsem věděl, že se ke mě nebude chovat o moc líp než já k jeho parˇ'tákovi.
Jak jsem tam ležel a čekal na konec, oči upřené na prase, někdo za mnou vykřikl. Mezi upíry to začalo šumět a ten hlas se nesl jasně celou Síní:"NE!"
Do arény vpadl stín, skočil přesně mezi mě a divočáka, popadl oštěp a namířil ho na kance. Kanmec neměl čas uhnout ani zastavit. Nabodl se přímo na oštěp a pak narazil do mého ochránce, který ho strhl stranou, aby nespadl na mě. Ti dva spadli do prachu. Kanec se snažil dostat se zpátky na nohy. Ale ztratil kontrolu. slabě zakňoural. Pak zemřel.
Jak se prach usazoval, silné ruce popadly tělo kance na mě a odtáhly ho pryč.Když mě chytly za moje ruce a ten neznámý mi popomohl vstát, konečně jsem si uvědomil, kdo mi pomohl - Harkat Mulds!
Lidička mi prohlédl, aby se ujistil, že nemám nic zlomeného, a pak mi vedl pryč. Nad náma upírům došel dech. Pak, jak jsme se dostali ke dveři jich pár zasyčelo. A pár hučelo. Brzo byla celá Síň zaplněna výkřiky."Srab!" křičeli."Nečestný!" "Zabte je oba!"
Zastavili jsme se a zaraženě jsme se dívali na rozzuřené upíry.Před chvílí mě oslavovali jako hrdinu- a teď chtěí vidět mojí krev!
Ne všichni upíři volali.Pan Hroozley, Gavner a Kurda nezvedli hlas ani se nedomáhali spravdlnosti.Ani Seba, který jen smutně zavrtěl hlavou a otočil se.
Jak upíři křičeli, Vanez Blane přišel k aréně a přelezl plot.Zvedl ruce pro klid a hned se mu ho dostalo."Pane!" zavolal na Miku, který stál s kamenným výrazem za plotem."Jsem tím překvapený stejně jako vy všichni ostatní. Ale tohle nebylo v plánu a Darren za to nijak nemůže. Ten Lidička nezná naše zákony a jednal sám za sebe. Prosím, nepoužijte to proti nám."
Pár upírů se ozvalo, ale Mika krátce mávl a všichni zmlkli."Darrene," řekl kníže pomalu,"měl jsui to s tímhle Lidičkou naplánované?"
Zavrtěl jsem hlavou."Jsem stejně překvapený jako ostatní," řekl jsem.
"Harkate," zavrčel Mika."Jednal jsi z vlastní vle - nebo jsi poslouchal příkazy?"
"Žádné příkazy," odpověděl Harkat."Darren můj...přítel. Nemohl jsem zůstat....dívat se jak...zemře."
"Porušil jsi naše zákony," varoval ho Mika.
"VAŠE zákony," odsekl Harkat."Ne moje. Darren...kamarád."
Mika vypadal, že neví co dál, a přejížděl si prstem po horním rtu.
"Musíme je zabít!" zařval nějaký generál naštvaně."Musíme je oba vzít do Síně smrti a -"
"Klidně bys tak rychle zabil posla pana Sudda?" přerušil ho pan Hroozley mírně. Generál, který chtěl naše hlavy, ztichl.Pan Hroozley promluvil k celé Síni."Nesmíme jednat ukvapeně. Tenhle případ se musí dostat do Knížecí Síně, kde může být objektivně prodiskutován. Harkat není upír, tak ho jako upíra nemůžeme soudit. Nemáme právo mu vyswlovit rozsudek smrti."
"A co ten poloupír?" zeptal se jiný generál."On JE v našich právech,ON prohrál a musí být zabit."
"On neprohrál!" zakřičel Kurda."Zkouška byla přerušena. Zabil jedno prase - kdo říká, že by nezabil i to druhé?"
"Byl zachycený!" oponoval ten generál."Ten divočák ho právě chtěl vyřídit!"
"Pravděpodobně," souhlasil Kurda."Ale to se nikdy nedozvíme. Darren už dříve prokázal svou sílu a vynalézavost. Mohl odstrčit to mrtvé tělo a na poslední chvíli uhnout."
"Nesmysl!"zavrčel generál.
"Vážně?" prsknul Kurda a skočil do arény ke mě, Harkatovi a Vanezovi."Je tu někdo, kdo by mohl říct s jistotou, že by Darren prohrál?"
Pomalu se otočil a díval se na masu upírů."Je tu někdo, kdo by mohl říct, že byl v beznadějné situaci?"
Nastalo dlouhé ticho, které přerušil ženský hlas - Arra."Kurda má pravdu," řřekla.Upíři se ošili - nečekali, že se Arra postaví na Kurdovu stranu."Jeho situace byla vážná, ale ne beznadějná. Mohl přežít!"
"Tvrdím, že má Darren právo na opakování Zkoušky," řekl Kurda ve snaze vytěžit něco z ticha v Síni."Musíme ji odročit a znovu udělat zítra."
Všichni se s očekáváním podívali na Miku.Kníže chvíli mlčel a pak se podíval na pana Hroozleyho."Lartene?Co bys k tomu řekl ty?"
Pan Hroozley pokrčil rameny."Je pravda, že Darren vlastně nebyl poražený. Ale porušení pravidel obvykle znamená trest. Můj vztah k Darrenovi mě nutí mluvit pro něj. Ale bohužel, nevím, jak ho vykoupit. Ať jsou okolnosti jakékoliv, neuspěl ve Zkouškách."
"Lartene!" vyjekl Kurda."Nevíš, co říkáš!"
"Ale ani," povzdechl jsem si."A má pravdu."Odstrčil jsem Harkata a stoupl jsem si tváří v tvář Mikovi."Nechci zemřít, ale nebudu se prosit o žádné úlevy.Jestli je možnost zopakovat Zkoušku, udělám to.Jestli ne, nebudu protestovat."
Síní se nesl potěšený šepot. Ti, kteří se tlačili na plot se stáhli a čekali na Mikův výsledek."Mluvíš jako pravý upír," ocenil kníže."Neobviňuju tě z toho, co se stalo.Ani tvého přítele - není jeden z nás a nikdo ani nečeká, že se tak bude chovat. Proti Harkatovi se nic konat nebude - to můžu slíbit přímo tady a teď."
Někteří upíři na Harkata zírali, ale nikdo se neozval."A ohledně tvého neúspěchu," začal Mika, ale zaváhal."Musím to probrat s ostatními knížaty a generály. Nemyslím si, že by měl být tvůj život ušetřen, ale Kurda by mohl mít pravdu - mohlo by být možné Zkoušku opakovat. Co vím, nikdy se to nestalo, ale možná můžeme projednou porušit staré zákony."
"Vrať se do své kobky," rozhodl Mika," zatímco to proberu se svými kolegy. Hned jak se na něčem shodneme, informujeme tě.Moje rada," dodal šeptem," je udobřit si to s bohy, protože se s nimi možná zanedlouho setkáš."
Kývl jsem a nechal jsem hlavu skloněnou, zatímco on i ostatní upíři odcházeli ze Síně.
"Nenechám tě obětovat bez boje," slíbil Kurda, který se najednou objevil za mnou."Dostaneš se z toho, tím jsem si jistý. Musí tu být cesta."
A pak odešel. stejně tak Vanez, pan Hroozley a zbytek, nechali mě tam samotného s Harkatem a mrtvými kanci. Otočil jsem se k Harkatovi - vypadal zahanbeně."Nechtěl...jsem ti....způsobit...potíže,"řekl."Jednal jsem....a až...pak...myslel."
"Nedělej si s tím hlavu," ujistil jsem ho."Asi bych udělal to samý, být na tvém místě. Kromě toho, to nejhorší co mi můžou udělat je zabít mě - stejně bych zemřel, kdybys mě nezachránil."
"Ty nešjseš...naštvaný?" zeptal se Harkat.
"Jasně že ne," usmál jsem se a vyšli jsme.
Ale Harkatovi jsem neřekl, že jsem si přál, aby mě nechal zemřít. Aspoň by byla má smrt rychlá a stál bych jí tváří v tvář.Teď mě čekalo dlouhé, znervózňující čekání, po kterém bude skoro určitě následovat poslední pochod do Séně Smrti, kde mě zavěsí nad kůly a bude mě čekat dlouhý a bolestivý konec.Bylo by lepší zemřít rychle v té aréně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dee Dee Dee Dee | Web | 15. října 2006 v 12:29 | Reagovat

wow....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.